Morisova dobrodružství

Nevim, jestli jsem to uz nekdy drive zminila, ale jsem priserna servirka. Opravdu strasna. Proste nejsem schopna toto povolani vykonavat nebo alespon ne k vlastni spokojenosti. Proto asi tusite, jak velka zabava je moje soucasne zamestnani. Myslim si, ze bez ohledu na to, jak moc si s kolegy rozumim, se vsichni stejne tesime, az uz nebudu moct napachat zadnou skodu. A to jsou moji kolegove vesmes stale mili a velmi chapavi. 

A jelikoz uz posledni 3 tydny (tj. skoro celou dobu co tam jsem) premyslim kudy z toho ven, dosla jsem k rozhodnuti - do konce roku a dost. Coz znamena tak 12 smen jeste. To preziju. Musim. Jednak z pragmatickycg duvodu (plat, ze) a jednak proto, ze pres svatky jsou vsichni IT mastri na dovolenych a nikdo nechce zadnou Motlovou zvat na pohovory ani nic. Takze recena Motlova muze bud sedet doma a nebo teda vydelavat a snazit se pritom nezabit sebe ani nikoho jineho.

2 tydny jsou dlouha doba. A nebo kratka, kdyz mate vyhled na neco noveho a zajimaveho. Uprimne doufam, ze svuj odchod neoslavim silvestrovskou smenou.

Ale ted k veselejsim vecem - mam bankovni ucet. Miluju HSBC a nas vztah jsem stvrdila pomoci follow na Twitteru (takze to je jak pokrevni bratri). Dneska mi prisla platebni karta. Nemam pin a nemam na ni ani poradne penize, ale mam ji. Je krasna a stribrna a znamena, ze muzu dostat vyplatu. A platit dane. Oh, what a joy.

Posta mi vubec prinasi skoro denne sama prijemna prekvapeni. Hlavne za ne dekuji mym korespondencne cinnym kamaradkam Lu a Jitu. A samozrejme i Karoli a Sofi, ktere mi pislu krasne dopisy a posilaji darecky, aby mi nebylo smutno. Kono-veverka se stala mym kazdodennim spolecnikem. A nejake vanocni potravinove a jine tesive balicky jsou pry na ceste z CR od mych bajecnych rodicu a skvelych kamaradu. Vyse jmenovani a nejen oni me take tesi skype telefonaty a tak se muze cely britsky system a byrokracie jit vycpat, protoze na konci dne mam vzdycky komu si postezovat. A diky vam vsem :-*