Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nesnáším balení aneb boj s kufrem 2.0

12. 12. 2012

Moje radost z toho, že pojedeme do NY a pak šupem domů zmizela jako mávnutím kouzelného proutku. Otevřela jsem totiž skříň a okem porovnala obsah s objemem kufru. Bylo mi jasné, že to bude heroický výkon.

Už jsem vyeliminovala hipís deku, kterou jsem chtěla přivézt naší Else a jedny kalhoty zde zakoupené (akorát jsem neodhadla velikost, takže jsou mi dost volné - žádná škoda). Chtěla jsem přivézt 2 balení Doritos, ale smůla, jsou moc velké. Takže už je zpracováváme. Vybalila jsem všechno z krabic a stejný osud brzo potká i vánoční cukrátka, roztomile naskládané v krásných krabicích (ale zabírá to místo).  Takže až dostanete polámané cukrovinky, hlavně neremcat! Na sebe si asi navleču více vrstev oděvů (ne že by byla taková zima, ale prostě se to tam nevende. Plus to vypadá na cestování v zimních botech (v kufru zaberou víc místa než conversky což je druhá varianta).

A nečekaně zase pojedu ověšená jak vánoční strom před Capitolem bo to do toho kufru všechno prostě nenacpu. Zítra bude poslední tažení. To si zase posedím a pohopsám na nacpaném zavazadle. Jen se modlím, aby mě do letadla pustili s příručním zavazadlem, taškou s notebookem a kabelkou o velikosti sloního mláděte. Jinak totiž není možná, paní kněžno.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář