Morisova dobrodružství

Pro moju rodnů ves tu mám jeden příspěvek v našej řeči, abyste temu všecí dobře rozumněli. Já vím, že ty ostatní nejsů tak lehce srozumitelné, ale mosím myslet aj na zahraniční (Vacenovjáky a tak) čtenáře, aby z teho aj oni něco měli.

Tož dneska sme sa vydaly s Lucků na výlet do DéCé samy bo Věrka je nemocná, tož zostala doma a odpočívala. Plánovaly sme sa podivat na zbytek National mall, kde majů pomníky slavných prezidentů a take do Muzea holokaustu. A protože sme věděly, že v temto muzeu sa dycky stojí fronty na lístky, tak sme sa vydaly nejdřív tam. No a dobře sme udělaly bo tam bylo frontisko až před dveřa. Tož sme si chvilku postály a po nutnej bezpečnostní kontrole u vchodu (aj z pití sem sa mosela napit, asi aby zistili, estli nejsu nejaký ten záškodník) už sme sa mohly vydat dovnitřku. Majů to velice pěkně udělané - no nevím, jestli možu o muzeu holokaustu řéct, že to bylo pěkné, ale hlavně to bylo poučné. Všecky expozice byly do detailu propracované, aj na různé krátké filmy sme sa mohly podívat. No myslim, že za všecko mluví to, že sme tam byly asi 3 a půl hodiny. Jak ve vinohradě to sice nebylo, ale aj tak to bylo náročné.

Po muzeu sme sa vydaly prozkoumat druhů část tých pomníků. Majů tam takový park a v něm plno rybníků a různých jezérek, všude sa proháňaly kačeny a veverky, no úplná idyla. Aj slunko nám svítilo, tak to bylo fajnové. Nejdřív sme sa zastavily u památníku obětí 2.světovej války, tam majů take takové jezérko a aj vodopády, no moc pěkné místo. A hned za ním majů takový mělký hrozně veliký bazének, jak sa v něm rachtal Forest Gump a za ním už stojí pomník Abrahama Lincolna. Je to taká veliká budova s antickýma slůpama a vevnitřku je ta jeho slavná socha. Jak říkala Lucka, měly sme štěstí, Lincoln tam zrovna seděl, tož sme si ho mohly vyfotit a všecko. Pak sme sa šly podivat na pomník vojáků, kteří padli v Korejské válce. Je to takový parčík a v něm sů sochy tych vojáků, asi to má připomínat, jak sa moseli drat tou džunglí. Pak sme po cestě kolem jezérka potkaly eště památník Roosevelta a jako poslední byl na řadě památník Jeffersona, další veliká budova s antickýma sloupama a sochou chlapa vevnitř. Ale mosím řéct, že počasí sa nám fakt vyvedlo a mám super fotky, enom počkajte, až jich uvidíte. Po cestě zpátky sme si eště v našem obchoďáku kůpily říjnový cheesecake. Máme totiž s holkama takovů malů tradicu, že si každý měsíc kůpíme cheesecake v Cheesecake factory a osladíme si americký život. Za tento sme teda zaplatily vysoků cenu, protože sme propásly poslední autobus a musely sme jít dom pěšky, ale aspoň sa nemosím cítit provinile, protože to, co sem za celý deň vychodila, sem si pak dala v tej dobrotě, tak je to šul nul.

P.S.: Pro zahraniční čtenáře - jestli něčemu nerozumíte, dejte vědět, ráda přeložím :)

https://picasaweb.google.com/113308521040012866498/Washington2012?authuser=0&feat=directlink